Vosk

Vznik

Při tvorbě díla včela doslova potí vosk na tzv. voskových zrcátkách na spodní straně 3.-6. článku (tergit) zadečku. Chitinová stěna zrcátek je perforovaná mikroskopickými otvory, jimiž po zvýšené námaze tryská sekret jako čerstvý vosk. Na vzduchu tuhne a ve formě šupinky přebírá anatomický tvar zrcátka. I když se šupinka odloupne, zůstává částečně zasunutá pod přečnívajícím okrajem sousedního článku zadečku.

Hmotnost jedné, 0,5 mm silné, šupinky se pohybuje v rozmezí 0,8-2 mg. Energetická (metabolická) náročnost u produkce vosku je vysoká. Ke vzniku 1 kg vosku včely spotřebují 3,5-10 kg medu a kolem 50 g pylu.

Zpracování

Včela šupinku podle potřeby sbírá kartáčkem třetího páru noh a zpracovává kusadly. Vzniká bílá tvarohovitá hmota. Působením slin se stává vláčnou za předpokladu, že teplota prostředí je 33 °C až 36 °C.

Nové voskové dílo včely zakládají tím způsobem, že se zavěsí na strop obývané dutiny a zaklesnuté nožkami jedna do druhé vytvoří jakýsi živý závěs. V této poloze kolektivně zpracovávají produkovaný vosk a společně hnětou stěnu díla.

(V úlech budují včely dílo na předem lisovaných voskových mezistěnách. Mezistěny podle potřeby a v požadované velikosti vkládá do úlu včelař).

Nové voskové dílo má bíložlutou barvu. Včelařská odborná terminologie ho označuje termínem panenská souš. Každá vylíhlá včela zanechá v buňce košilku - dílo díky tomu mění barvu a postupem času tmavne přes odstín propečené žemle až k tmavohnědé. Několikaleté plásty jsou zčernalé.

Vlastnosti

rozestavěné dílo na lisované mezistěně
Vytěžený včelí vosk

Relativní permitivita εr je 2 až 2,9.

Využití

Včelí dílo, což jsou ploché desky opatřené z obou stran hustou sítí šestibokých buněk, je včelstvem využito:

  • k uskladnění zásob medu a pylu,
  • k vývoji včelího plodu – raná vývojová stádia nových jedinců (vajíčko, larva, kukla)
  • prázdné dílo (souše) v okrajových partiích úlu resp. v dutině stromu slouží jako tepelná izolace

Včelařské názvosloví

Pro včelí dílo užívají včelaři ustálené názvosloví:[2]
je-li vystavěno na mezistěně:

  • dílo s prázdnými buňkami – SOUŠ
  • dílo zaneseno medem, voskem či plodem – PLÁST
  • odřezky plástů nebo souší ke zpracování – VOŠTÍ
  • dílo čerstvé ještě "nepoužité" – PANENSKÉ DÍLO

stavba ve volném prostoru bez mezistěn:

  • DIVOČINA
  • je-li divočina zanesena medem, pylem nebo plodem – STRDÍ

Vosk chemicky

Vosk obsahuje až 284 různých složek. Ne všechny byly identifikovány, ale asi 111 z nich jsou látky těkavé. Z kvantitativního hlediska jsou nejvýznamnější monoestery a diestery nasycených a nenasycených uhlovodíků, volných mastných kyselin a hydroxypolyesterů.

Hlavními složkami jsou alkylestery mastných kyselin (zejména myricylester kyseliny palmitové), hlavní kyselinou je kyselina cerotová a neocerotová, hlavními alkoholy jsou myricylalkohol a cerylalkohol.

Chemické složení včelího vosku (TULLOCH, 1980)
Frakce Podíl frakce (%) Počet složek ve frakci Poznámka
hlavní vedlejší
Uhlovodíky 14 10 (5) 66 nasycené uhlovodíky C13-39 (cca 66%)
cis-alkeny C31-33
rozvětvené uhlovodíky nemetabolizovatelné běžnými mikroorganismy
Monoestery 35 10 (7) 10 hlavně kyselina palmitová s C24-32 alkoholy
Diestery 14 6(5) 24 obsahují 15-hydroxypalmitovou kyselinu vázanou α, ω 1-dioly s palmitovou nebo nenasycenou kyselinou
Triestery 3 5 20 obsahují 2 hydroxykyseliny nebo hydroxykyselinu s diolem uprostřed
Hydroxymonoestery 4 6 (1) 20 estery diolu s kyselinou nebo hydroxykyselinou s jednosytným alkoholem (C40-50) hydroxypolyestery mají větší molekulovou hmotnost a délku řetězce
Hydroxypolyestery 8 5 20
Estery kyselin 1 7 20 hl. estery kys. 15-hydroxypalmitové s C32-44
Polyestery kyselin 2 5 20 dtto, ale řetězec je delší
Volné kyseliny 12 8(3) 10 hlavně C24, méně C26 a C28
Volné alkoholy 1 5 ?  
Neidentifikované 6 7 ?  
Celkem 100 74 >210  
 

 

Kontakt

Antonín Dragoun Kladky 140 775 782 207

drkatarina@volny.cz